Rýže tvoří základní princip další z populárních monotónních diet – rýžové diety. Podstatné je ale uvědomit si, že během dodržování rýžové diety se konzumuje výlučně hnědá, neloupaná, nebroušená, celozrnná naturální rýže, která se liší od rozšířené bílé rýže. Z celozrnné rýže vyrábíme bílou a to procesem, který ničí přibližně 67% vitaminu B3, až 80% vitamínu B1 a 90% vitamínu B6, dále se eliminuje polovina fosforu a hořčíku, stejně jako několik procent železa. Rýže má odvodňovací funkci, používá se také na tzv. očistu organismu, protože pohlcuje soli a škodliviny nacházející se v těle, které pozdějí vypudí pryč.
Rýži vybíráme i podle glykemického indexu, který zobrazuje dobu zvýšení hladiny cukru v krvi. Vysoký glykemický index v potravinách podňecuje rychlejší nárůst cukru v krvi a následně jeho rychlé poklesnutí. Tyto prudké výkyvy vyvolávají pocit hladu a nenasytnosti po konzumaci jídla. Nižší glykemický index také způsobuje podobnou kolísavost, ovšem během delšího časového intervalu, takže máme pocit nasycenosti a menší chuť na soustavné mlsání.
Rýžová dieta je založená právě na faktu, že celozrnná rýže má nižší glykemický index jako klasická bílá rýže. Obsahuje minerály, takže prospívá kostem, pokožce, nehtům a vlasům. Díky vláknině potom netrpíme únavou a neskutečným hladem. Najdeme tam i menší část tuků, vápník, draslík apod.
Celozrnná rýže nepodporuje ukládání tuků a šetří přirozený inzulín, který produkuje pankreas. Bílá rýže (také předvařená nebo předpařená) násobí pravděpodobnost vzniku cukrovky o 16%. Zpomaluje také vstřebávání krevního cukru.
Celozrnná rýže má oříškovou až sladkou chuť, po uvaření si udržuje svojí chutnost, ale také tuhost. Efektivně a rychle zasystí, takže není tak náročná na energii. Pomáhá při léčbě střevních, žlučníkových, žaludečních a jaterních chorob. Celozrnnou rýži si oblíbili také staří lidé, kteří trpí na revma či artrózou, anebo srdečně-cévními onemocněními.
Očistná rýžová detoxikace trvá přibližně měsíc, ale pro mnoho uživatelů představuje měsíční rýžová detoxikace nedosáhnutelný cíl a proto si vybírají kratší alternativy této diety/očisty. Nejčastěji mluvíme o týdenní rýžové dietě.
Prvá fáze se nese ve znění 100% rýžových dnů. Celozrnnou rýži konzumujeme v adekvátním množství cca 250-300 gramů, tedy ne víc než množství, které uvaříte ze 3 dcl suché syrové rýže. Po prvním dni zjistíte, jaké množství rýže je dostatečně pro nasycení Vašeho těla a tak se stávají dávky individuální. Volte ale menší a častější porce. Večer rýži propláchneme a zalejeme 2,5 násobkem vody, potom ji uvaříme pod pokličkou bez zbytečného přisolení a přidávání tuků.
Během 2. fáze přidáváme k celozrnné rýži také vařenou, případně dušenou zeleninu, kde zelenina zabírá čtvrtinový podíl porce. Hovoříme především o kapustě, mrkvi, brokolici, cibuli, celeru, ředkvičce apod. Na dochucení si můžeme dovolit použít za studena lisovaný olivový olej a koření s česnekem.
Ve 3. fázi aplikujeme do jídelníčku luštěniny, které tvoří 10-20 % porce. Vařené luštěniny jsou zdrojem hodnotných bílkovin, obsahují totiž kyselinu listovou. Obvykle střídáme několik luštěnin: fazole, čočka, hrách, boby a cizrnu.
Máte možnost použít také sóju, ovšem pro někoho může být příliš agresivní, protože je častým alergenem. Luštěniny namočíme do vody na 6- 12 hodin a vaříme je bez soli. Luštěniny nemusí být úplně bez chuti! Můžete si dovolit sáhnout po sojové omáčce, kmínu, bazalce anebo mořských řasách.
Kombinací rýže a tentokrát pro změnu surové zeleniny se končí rýžová dieta a i menší rýžová kůra. Znamená to, že váš jídelníček bude ve 4. fázy tvořit 55% rýže, 25% tepelně upravené zeleniny, 10% luštěnin a zbylých 10% věnujete surové, hlavně čerstvé zelenině. Ze syrové zeleniny si nejčastěji lidé vybírají zeleninový salát či kvašenou kapustu.
V tomto bodě se doporučuje začat se zásaditou stravou na zachování zdraví a obnovu tkaniv a buněk. Přidáváme také plnohodnotné celozrnné vařené obilniny, těstoviny, kaše a vločky. Končí se týden bez ovoce. Ovoce od této chvíle tvoří jakoby samostatný chod. V menších množstvích a až po určitém čase můžete do jídelníčku zařadit i mléčné výrobky a maso.
Rýžová dieta nezaručuje úspěch v redukci hmotnosti, protože dávkování je individuální, stejně jako doba držení diety. Samozřejmě, že dodržováním měsíční rýžové diety/očisty nastane určitý úbytek váhy, vypočítaný zhruba na 5-25% aktuální hmotnosti. Během této diety by mělo nastat snížení cholesterolu a detoxikace organismu spolu s odkyselením.
Hodně lidí si ovšem stěžuje na jo jo efekt, kterému se ani v tomto případě nedá vyhnout, pokud po rýžové dietě výrazně neupravíte stravu. Žaludek si v průběhu několika týdnů musí na normální stravu zvykat, takže se musíte připravit i na trávící problémy a zácpu. Po určitém čase začínáte pociťovat únavu, malátnost, která vede k závratím. Způsobuje to nedostatek živin a sodíku v organismu.
Za další „blud“ se považuje hubnutí pomocí rýže. Jde totiž z největší části jen o odvodňování organismu, přičemž podkožního tuku se nezbavíme. Rýžová dieta se tedy nedá považovat za příliš zdravou a prospěšnou pro vaše tělo.